Organizace zavádějí AI rychleji než jakoukoli technologii před ní

Často ale netuší, co přesně se u nich kolem AI děje.

Podle průzkumu AI MOMENTUM 2026, který na přelomu let 2025 a 2026 provedla Česká asociace umělé inteligence s Hospodářskou komorou mezi 1 033 českými firmami, počítá s umělou inteligencí zhruba devět z deseti podniků. Polovina ji už používá nebo testuje. S rostoucím využíváním ale roste i jeden tichý problém: vedení organizací často neví, co se u nich s AI reálně děje.

AI přišla do firem jinou cestou než všechny technologie předtím

Organizace zavádějí AI rychleji než jakoukoliv technologii před ní. Ekonomové z Federální rezervní banky v St. Louis a Harvardu srovnali tempo adopce s osobními počítači a internetem a zjistili, že generativní AI dosáhla dva roky po uvedení na trh zhruba dvojnásobné míry rozšíření než internet ve stejné fázi.

Organizace ale AI nezavádějí způsobem, jakým zaváděly předchozí technologie - řízeně, přes IT oddělení, s jasným rozpočtem a vlastníkem. AI do firem vstupuje shora i zdola, přes jednotlivé zaměstnance a týmy, často bez vědomí vedení nebo bezpečnostních týmů.

Výsledkem je situace, kterou v takovém rozsahu žádná předchozí technologická vlna nevytvořila: organizace často vůbec netuší, co se v ní kolem AI reálně děje.

Čísla ukazují hned několik slepých míst

  • Firmy nevědí, kolik za AI skutečně utrácejí. Podle zprávy Flexera 2026 State of ITAM, postavené na odpovědích přes pět set technologických profesionálů, má přesný přehled o výdajích za AI software jen 31 % organizací. Zároveň 59 % respondentů uvádí, že jim meziročně vzrostly zbytečné výdaje za AI.
  • Vedení neví, co mu AI přináší. Průzkum PwC mezi 4 454 generálními řediteli z 95 zemí, zveřejněný v lednu 2026, ukázal, že 56 % z nich nezaznamenalo za posledních dvanáct měsíců v souvislosti s využíváním AI významně vyšší příjmy ani nižší náklady.
  • Zaměstnanci často využití AI skrývají. Z globální studie o důvěře v AI, kterou zpracovala University of Melbourne ve spolupráci s KPMG v roce 2025 na vzorku více než 48 tisíc lidí ze 47 zemí, vyplývá, že 57 % zaměstnanců své používání AI před zaměstnavatelem skrývá a vydává výstupy AI za vlastní práci.
  • Do AI se dostávají data, která by firmu neměla opustit. Ve stejné studii University of Melbourne a KPMG přiznala téměř polovina zaměstnanců, že používá AI v rozporu s firemními pravidly, včetně nahrávání citlivých firemních informací do veřejných nástrojů, a dvě třetiny uvedly, že výstupy AI nijak neověřují.
  • Kód generovaný AI obsahuje chyby nebo zranitelnosti. Společnost Veracode od roku 2025 průběžně testuje přes sto jazykových modelů na standardních programovacích úlohách. Podle jejího reportu z července 2026 vznikne zhruba ve 44 % případů kód s bezpečnostní zranitelností - a tento podíl se za rok testování prakticky nezměnil, přestože modely mezitím výrazně zlepšily schopnost psát kód, který funguje.
  • A pak je tu také regulace. Část povinností evropského AI Actu - hlavně požadavky na transparentnost - platí od srpna 2026. Nejnáročnější část, povinnosti pro takzvané vysoce rizikové systémy, Evropská unie letos v létě odložila na prosinec 2027. Odklad ale není pauza. Podle průzkumu IBM mezi dvěma tisíci technologickými řediteli ze 33 zemí uvádí 70 % z nich, že týmy ve firmě nasazují technologie rychleji, než je IT stíhá evidovat - a bez evidence se nedá ani určit, které systémy pod regulaci spadají. Interní audity evropské poradenské firmy Vision Compliance u jejích klientů z osmi odvětví to potvrzují: 83 % organizací nemělo žádný soupis AI systémů, které používají, a 74 % nemělo určeného člověka, který za soulad odpovídá.

A to je teprve začátek. Přicházejí AI agenti

Dnes jde převážně o zaměstnance s chatovacími nástroji. Nastupující vlna jsou ale AI agenti - systémy, které nejen odpovídají na otázky, ale samostatně jednají: píšou a nasazují kód, komunikují se zákazníky, provádějí transakce, rozhodují.

Každý problém, který dnes organizace s přehledem nad AI mají, se s agenty znásobí. Firma, která dnes neví, co její lidé vkládají do chatu, zítra nebude vědět, co její AI agenti dělají jejím jménem.

Rozdíl je v tom, kde se dá zasáhnout. U chatu sedí mezi AI a výsledkem člověk, který si výstup aspoň přečte. U agenta, který běží hodiny na pozadí, takový přirozený kontrolní bod neexistuje. Chyba se nezastaví - šíří se dál celým procesem.

Kam to vede, když se nic nezmění

Pokud se to nezačne řešit, směřují organizace k bodu, kdy podstatná část jejich rozhodnutí, komunikace a produkce poběží na systémech, kterým nikdo uvnitř firmy plně nerozumí a které nikdo systematicky nesleduje.

Náklady porostou bez možnosti je řídit.

Chyby AI se budou dostávat k zákazníkům a do produkce dřív, než si jich kdokoliv všimne. AI generovaný kód navíc může obsahovat i cizí licencovaný obsah, aniž by o tom kdokoliv ve firmě věděl. To může znamenat právní spor nebo v nejhorším případě nutnost zveřejnit vlastní kód jako open source.

A tím výčet nekončí. Know-how firmy se může po kouscích rozpouštět v nástrojích třetích stran. Až přijde první vážný incident nebo regulatorní kontrola, ukáže se, že firma nemá, jak doložit, co její AI dělala, proč a s jakými daty.

Otázka nezní, jestli AI nasadíte, ale jak

Nasadit AI dnes zvládne každá firma docela rychle. Otázka zní, jestli dokáže obhájit, co nasadila a jak, o šest měsíců později.

Nebude to pak selhání technologie. Bude to selhání řízení.

A to je dobrá zpráva, protože řízení se dá napravit dřív, než se něco stane. Začíná to nudným, ale nepřeskočitelným krokem: zjistit, jaké AI nástroje ve firmě reálně běží, kdo je platí a jaká data do nich tečou. Většina organizací tenhle seznam dnes nemá. Kdo ho bude mít, získá náskok - a zbytek už je řešitelný.

Zdroje

Související články

Domluvte si bezplatnou konzultaci

Projdeme spolu, co Asysta Board ukáže o AI ve vaší organizaci a co by nasazení obnášelo.