Co říká autor Claude Code o tom, jak se dnes vyvíjí software

Boris Cherny je tvůrce a vedoucí Claude Code, nástroje, který vznikl jako interní prototyp v Anthropicu a během roku se podle jeho slov podílí na zhruba čtyřech procentech všech veřejných commitů na GitHubu. Co mě z jeho rozhovoru nejvíce zaujalo a co z toho podle mě plyne?

1. Kód píše model, ne člověk

Cherny říká, že dnes nenapíše ručně žádný řádek kódu - všechno za něj generuje model. Programování považuje z velké části za vyřešený problém. Není to tvrzení o budoucnosti, ale popis toho, jak pracuje teď.

Zajímavější než samotný výrok je, co z něj plyne: pokud kód píše model, mění se to, co dělá člověk. Cherny popisuje svou roli jako zadávání, kontrolu a rozhodování o tom, na čem se má pracovat. Ne psaní.

2. Pracuje z telefonu, paralelně

Většinu práce popisuje jako zadávání úkolů z mobilu, kde má současně spuštěno několik relací. Model pracuje na pozadí a člověk se k výsledkům vrací, když jsou hotové.

Klíčovým prvkem jsou podle něj automatizované smyčky a rutiny - naplánované úlohy, které se spouštějí samy a starají se o věci, na které by jinak musel myslet člověk: udržování testovací infrastruktury, průběžné zapracovávání změn do rozpracovaného kódu, sběr zpětné vazby. Nikdo je nespouští; běží.

3. Uvnitř Anthropicu neexistuje ručně psaný kód

Podle Chernyho v Anthropicu generují modely všechno, včetně databázových dotazů. Agenti spolu komunikují přes firemní Slack, když potřebují vyjasnit nejasnosti v zadání - ptají se jiných agentů, ne lidí.

Náskok firmy nevidí primárně v technologii, ke které mají ostatní stejný přístup. Vidí ho v tom, že firma změnila organizační strukturu a procesy tak, aby se tenhle způsob práce dal provozovat. To je podle mě nejdůležitější věta celého rozhovoru: konkurenční výhoda není v modelu, ale v tom, jak je kolem něj postavená firma.

4. Kód budou psát všichni

Cherny očekává, že vývojové týmy se posunou od specialistů ke generalistům. Kód budou psát produktoví manažeři, designéři, výzkumníci - všichni, kdo dnes vývojářům zadávají práci.

Schopnost vytvořit software přirovnává ke gramotnosti a její rozšíření k vynálezu knihtisku. Nejlepší software pro konkrétní obor podle něj nenapíšou inženýři, ale odborníci z praxe - účetní, právník, lékař - protože samotné kódování bude nejjednodušší část a to podstatné je znalost oboru.

5. Trh se změní ve prospěch těch, kdo začínají od nuly

Konkurenční výhody postavené na zavedených procesech nebo na vysokých nákladech na změnu dodavatele podle Chernyho slábnou. Očekává výrazný nárůst počtu startupů, které dokážou postavit firmu od základu s pomocí AI a konkurovat korporacím zatíženým starými systémy a starými způsoby práce.

6. Co přijde dál

Pro automatizaci v kancelářských nástrojích - dokumenty, CRM, e-mail - považuje za klíčový protokol MCP, který umožňuje modelům pracovat se systémy bez ohledu na to, kde běží. Další růst vidí ve schopnosti modelů ovládat přímo počítač a v masivní paralelizaci úkolů.

Co si z toho odnáším

Cherny popisuje prostředí, kde jsou tisícovky agentů běžná věc. Většina firem, se kterými mluvím, je od toho daleko - a nemyslím to jako výtku. Dostat AI do organizace tak, aby fungovala, je pracnější, než jak to z podobných rozhovorů vypadá.

Ale jedna věc mi z toho plyne jasně. Anthropic nemá tisícovky agentů proto, že by měl lepší technologii. Má je proto, že postavil firmu tak, aby s nimi šlo pracovat - aby bylo jasné, co který dělá, kdo za něj odpovídá a jak se navzájem domlouvají. Bez toho by tisícovky agentů nebyly výhoda, ale chaos.

To je podle mě ta část rozhovoru, která se týká každé firmy, nejen těch, které vyvíjejí software. Technologie se dá koupit. Schopnost ji uřídit ne.